16.-17. 10. HISTORICKÁ ÚČAST na českém poháru kadetek dopadla nad očekávání

19.10.2021

První kvalifikační kolo se konalo ve městě Tábor v sobotu a neděli 16. a 17. 10. 

ZLEVA: Zbyněk Sonnek (Předseda klubu),  Šárka Sonnková (asistent trenéra), Vanessa Strašilová, Adéla Kozlová, Simona Blahutová, Vendula Andrlová, Tereza Smitalová (kapitánka), Karolína Popelková (asistent kapitánky), Lucie Sonnková (fyzioterapeutka), Jan Sonnek (hlavní trenér).

ZLEVA: Klára Klanicová, Ema Bonková, Ludmila Hlisnikovská, Vendula Ožanová

Předvečer v pátek

Mobil neustále zvoní a přichází jedna omluvenka za druhou. Bohužel s námi nemůže odcestovat hned pětice hráček a proto dostane šanci velice mladý tým a doufáme v malý zázrak. Navíc trojce hráček odjíždí se zraněním, které jim neumožňuje podávat maximální výkon. Bude to náročný víkend.

Sobota ráno

V sobotu 3:30 byl nastaven budík hlavního trenéra Jana Sonnka, protože 4:15 byl naplánován odjezd autobusu od Ondráše. Čekala nás 5 hodinová cesta včetně přestávek do nádherného historického města Tábor. Odjezd proběhl bez problému a skoro ihned po prvních pár kilometrech utichl autobus do spánkového režimu. Hned po příjezdu jsme se ubytovali v místě, kde je vše pohromadě - tělocvičny, pokoje i jídlo. 

Čeká nás první utkání

Na první utkání jsme se oblékly do nových dresů od firmy Joma a připravily jsme se na prvního soupeře - Mikulova Praha A. Utkání jsme začaly bohužel s odhodláním spánkového režimu v autobuse a tak po prvním setu bylo během pár minut. Druhý set jsme začaly už o trochu lépe a do poloviny setu jsme vzdorovaly. Nicméně koncovka patřila Praze a nic na tom nezměnil ani fakt, že naše hra se každým míčem zlepšovala. Prohra 0:2 byla zasloužená. 

Druhé utkání s domácím Táborem

K dalšímu utkání jsme nastoupily ve velmi odlišných podmínkách. S Mikulova Praha jsme hrály v malinké tělocvičně, ale s Táborem jsme se dostali do Haly ku prospěch domácího týmu. V prvním setu jsme vytvořily neuvěřitelných 17 chyb. A spadly jsme na úplné dno hned po prvních třech setech turnaje. Nikdo v této chvíli ani nemohl věřit, že z toho může být ještě velký úspěch. K druhému setu jsme nenechaly v sestavě kromě nahrávačky a univerzálky kámen na kameni a rošáda nesla úspěch v podobě první výhry setu na turnaji. Holky takřka bez chyby hodily vše za hlavu a Tábor byl pod velikým tlakem. Bohužel tiebreak nám nevyšel a prohráli jsme 1:2, ale změna, která nastala byla příslibem do další části kvalifikace


První výhra v kvalifikaci po fantastickém obratu 

Kdyby jste přišli do haly za stavu 19:23 v prvním setu pro Českou Třebovou B, tak byste jistě vsadili na tento tým. Nicméně závěr patřil Raškovicícím. Bezchybný servis a pevná obrana znamenala obrat a výhru 27:25. V druhém setu jsme už nedali soupeři žádnou šanci a první výhra 2:0 byla na světě!

Poslední utkání prvního dne 

Utkání na které budu ještě dlouho vzpomínat. Slavia Praha, tým z milionového města se třepal ve druhém setu a mohl prohrát s vesničkou, která má sotva 1800 obyvatel. První set byl z obou stran bezchybný. Na co se šáhlo to skončilo bodem, nicméně Slavia Praha měla silnější bloky a v útoku si počínala šikovněji. To, ale co platilo v prvním setu pro Prahu to přebraly Raškovice v setu druhém. Ke smůle Raškovického klubu pouze do stavu 20:15. Od tohoto stavu jako by se naše holky bály vyhrát a začaly chybovat. Náš příjem už nebyl tou oporou a zbytečné chyby v rozehře a na síti nás stály skoro jistý bod. Prohra 0:2

Sobota večer

Po sobotním výkonu jsme měly zaslouženou večeři, procházku do Tesca a týmový meeting, kde se zhodnotil první den turnaje a co nás čeká v neděli. Meeting se zakončil oslavou narozenin naší univerzálky Vanessy Strašilové. Po prvním dnu jsme byli na 6. místě se 4 body a jistotu, abychom nevypadli s poháru jsme si musely vybojovat v neděli


Nedělní první utkání 

Utkání s týmem Rokycany bylo od počátku velmi podařené. Lavička povzbuzovala na hranici svých hlasivek, trenéři se snažili hecovat hráčky a hráčky hrály na hranici svých možností. Tato skutečnost vedla ke stavu 1:0 na sety a 21:18 v druhém setu. Bohužel tento stav přinesl bod zlomu. Po jedné chybě našich hráček se naše hra absolutně rozložila, holky se začaly bát a jejich rozhodnutí začaly bývat velmi nepřipravené a netrénované. Prohra 1:2 v tiebreaku byla velice smolná a bylo to utkání, které jsme si prohráli víceméně sami. Po tomto utkání nám nezbývalo nic jiného než získat aspoň bod proti vítězi kvalifikace první ligy - Ústím nad Labem.

UTKÁNÍ, KTERÉ VŠECHNO ROZHODLO

S Ústím nad Labem snad všechno vyšlo. Změna na Liberu a pozici smečaře byla velmi překvapivá pro soupeře a tento risk se vyplatil. Holky vyhrály 2:0 velmi sebevědomým a takřka bezchybným výkonem. Po výhře propukla radost v domnění toho, že jsme neskončili v poháru, ale umístili se aspoň na 6. místě. Ale po překontrolování výsledků a zjištěním, že jsme skončili na 3. místě propukla doslova euforie. 


Cesta zpět

Myslím, že na tento trip budeme ještě dlouho vzpomínat. Na kvalifikaci jsme odjížděli bez sebevědomí, možná unaveni volejbalem a poznamenaní i zápasovým distancem vlivem covidu. Po kvalifikaci přijíždí hráčky motivované, sebevědomé a s vědomím, že dokážou hrát i s týmy z našeho hlavního města a hlavně, že stav se dá otočit za jakýchkoliv okolností. 

Zakončil bych to heslem, že i z malé vesničky, kde se chce pracovat a chuť bojovat se dají dokázat velké věci. Doufám, že jsme neřekli poslední slovo a potrápíme ještě mnoho soupeřů !!!

Perlička na konec: Tým byl složen z ročníku 2004, 2005, 2006, 2007, 2008 a to znamená, že proti ligovým týmům jsme hráli v základní sestavě místy i s třemi staršími žačkami.

PODĚKOVÁNÍ NA KONEC

Rád bych poděkoval všem rodičům, kteří umožnili odjezd našich hráček do města Tábor. Za sponzorské dary, které pomohly zafinancovat autobus, který byl určitě výhodou pro tak dlouhé cestování. Všem hráčkám za odvedený výkon, trenérům, kteří dokázali připravit hráčky na jejich životní turnaj a celému realizačnímu týmu bez kterého by to nešlo. 

Velké díky patří také předsedovi klubu, který dal zelenou této soutěži a vytváří úžasné finanční podmínky, pro uskutečnění našich snů.