Rozhovor s Michaelou Hadáčkovou odchovankyní Raškovického volejbalu a aktuálně extraligovou hráčkou 

Michaela Hadáčková odehrála první rok extraligu žen na postu blokaře za TJ Sokol F-M

Ahoj Míšo,

Jak vzpomínáš na tvé volejbalové začátky u nás v Raškovicích?

Na volejbalové začátky v Raškovicích mám opravdu skvělé vzpomínky. Jako dítě jsem byla docela velké kvítko a trenéři to semnou neměli jednoduché. Byla jsem velké kopyto, co se týče pohybu, ale postupně se to začalo zlepšovat. Už od 8.třídy jsem nastupovala za Raškovický tým juniorek, kde jsme měli opravdu skvělý kolektiv pod vedením Jířího Biolka. Pak přišel zlomový okamžik a to střední škola, kdy jsem chtěla s volejbalem skončit. Ovšem díky trenérovi panu Biolkovi, který mě přesvědčil, že na to mám, jsem tak kde jsem.

Po přechodu do mládežnických kategorií kadetky a juniorky si postupně začala hrát na hostování za TJ Sokol Frýdek-Místek, až to nakonec vyústilo v přestup. Kolikrát týdně si měla nějakou volejbalovou akci (trénink, zápas, jiné aktivity) a jak náročné bylo si na tento rytmus zvyknout?

Když jsem přecházela do TJ SOKOL FRÝDEK-MÍSTEK tak náš tým kadetek hrál zrovna důležitý zápas o postup do extraligy kadetek. Takže dalo by se říct , že jsem byla hozena do vody :D. Trénovali jsme 4x týdně a zápasy byly buď v sobotu, nebo v neděli. Oproti Raškovicím to byla dvojnásobná zátěž. Chvíli mi trvalo si zvyknout na tenhle rytmus, ale pochopila jsem, že to je to co mě baví a chci se tomu naplno věnovat. Taky díky skvělé trenérce paní Dedkové mě volejbal, ani po tolika letech nepřestal bavit.

Slavila si za tento tvůj druhý klub v kariéře nějaký osobní či týmový úspěch?

V mladších soutěžích bylo úspěchů dost. Spolu s týmem jsme vybojovaly extraligu kadetek, a o dva roky později jsme vybojovaly i extraligu juniorek. V extralize žen, se nám letos moc nedařilo, ale každá na sobě makáme a příští rok to bude určitě lepší.



Letos nastupuješ poprvé v kariéře za extraligový klub v kategorii ženy a hned ses postupně probojovala do základní sestavy týmu. Jak velký výkonnostní skok z kategorie juniorek to pro tebe byl?

Hra je rychlejší, pestřejší, má také více kombinací. Výšková změna byla taky šok, už jsem nebyla jedna z nejvyšších hráček v soutěži. Jsem tam teprve první rok, mám se co učit, ale taky jsem se už dost naučila a těším se na další strávené roky volejbalem.



Proti, kterému týmu si ráda nastupovala v extralize žen? A který naopak byl pro tebe osobně velmi neoblíbený?

Nemám oblíbený a neoblíbený tým. V každém zápase je potřeba jít do toho naplno. Ať už je to první nebo poslední tým v tabulce.

Na závěr, co by si vzkázala naším mladým volejbalovým nadějím ve VK Raškovice?

Chtěla bych vzkázat všem mladým nadějím, ať na sobě makají, stojí to za to. Také ne vždy se všechno podaří podle našich představ. Je to sport a ke sportu prohry patří. Takže pokud se něco nepovede, zkusit to znovu, lépe. A kdo ví, třeba si za pár let s někým v extralize zahraji. Nebo proti?